Problémem je i další programovací období.
Před rokem se europoslankyně Lucia Ďuriš Nicholsonová postavila před média a řekla, že Slovensko přišlo o více než miliardu eur, protože ji naše vláda nepřesunula na boj s koronakrizí.
Ministryně Veronika Remišová, jejímž úkolem je eurofondy mimo jiné koordinovat, svalovala vinu na neochotu kolegů z jiných ministerstev vzdát se nezasmluvených peněz. Zároveň říkala, že neminuté prostředky má Slovensko k dispozici až do konce roku 2023.
Podle zjištění INDEXU nyní vláda neoficiálně prosí Evropskou komisi o výjimku pro přesně tuto nevyčerpanou miliardu. A podle všeho je už na to pozdě. Navíc Slovensko může přijít io další velký balík peněz z EU a bezproblémový nebude ani začátek čerpání nového eurofondového období.
Přehled zpráv
Banky dosáhly v loňském roce na Slovensku čistého zisku 726,8 milionu eur. Z údajů Národní banky Slovenska dále vyplývá, že v meziročním srovnání jde o výrazný – téměř 55procentní nárůst, protože ke konci roku 2020 to byl zisk necelých 470 milionů eur. Slovenská bankovní asociace upozorňuje, že výrazný skok souvisí se zrušením bankovního odvodu a tvorbou opravných položek, která byla v roce 2020 výrazná. Při pohledu na dlouhodobý průměr nejde podle asociace o výrazný skok.
Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. V takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn přejít při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory na podporu zmíněných zdrojů v následujících dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států, Rakousko komisi hrozí žalobou.
Hybridní auta získala loni v Evropě stejný podíl na trhu jako naftová vozidla, přičemž elektrická auta k tomu přispěla nejvíce. Ukázaly to údaje Evropského sdružení výrobců automobilů. Na celkovém počtu registrovaných nových osobních aut se hybridní elektrická vozidla podílela téměř 20 % na trhu EU.
Návratnost investičního bytu v Bratislavě je 26 let, čili na úrovni evropského průměru. V Praze je tato návratnost o 10 let delší. Vyplývá to z analýzy evropské makléřské společnosti ProfitLevel, ve které analytici porovnali tržní ceny bytů a nájemné v 17 evropských hlavních městech a dovolenkových letoviscích. Naopak, taková investice se nejrychleji vrátí ve španělské Valencii, 17 let.
