Od krachu uplynulo deset let.
Na Slovensku byla hospodářská krize mírnější, protože banky byly po zkušenostech z roku 2000 obezřetnější.
- září 2008 zbankrotovala americká banka Lehman Brothers.
Čtěte také:
Která část ženského těla je pro muže skutečně nejatraktivnější: zadek, prsa, nohy? Nebo tvář? Odpověď vás zřejmě překvapí!
Čtěte také:
Láska, či traumatické pouto, které nám ubližuje? Jak to rozeznat a poznat, že si partnera idealizujete
Čtěte také:
Láska se mi vždy vrátí
Čtěte také:
New York Fashion Week: To nejlepší z prvního v roce 2022! Barevná dokonalost v hlavní roli
Čtěte také:
Už nemůžu žít v úkrytu a hanbě: Kvůli redukci tuku je k nepoznání a dnes poprvé ukázala, jak procedury zdeformovaly její tělo
Čtěte také:
Dobrý krok, ale nestačí, hovoria dopravcovia na zníženie spotrebnej dane z palív
Čtěte také:
Do budúcnosti bude Európska únia potrebovať aj zákaz ruského plynu a ropy
Čtěte také:
Európska komisia navrhla piaty balík sankcií, počíta so zákazom dovozu ruského uhlia
Čtěte také:
Zadlžovanie ohrozuje verejné financie, oznámil NKÚ
Čtěte také:
Aj keď Putin zavrie kohúty s plynom, domácnosti by to nemalo obmedziť
Čtěte také:
Na pandemickou pomoc mohlo jít o miliardu eur víc. Kde se stala chyba?
Čtěte také:
Apple Pay je bezpečnější než placení samotnou kartou
Čtěte také:
Byt zůstává, bankovní adresu mění hypotéka
Čtěte také:
Padesát milionů na kulturu z nové výzvy ministerstva
Právě jejím krachem se datuje začátek hospodářské krize, ale ve skutečnosti na finančních trzích ve Spojených státech bylo cítit cosi nezdravého už měsíce předtím.
Pád Lehman Brothers byl citelný, protože to byla ikona investičního bankovnictví.
Zjednodušeně řečeno, krize vznikla zejména proto, že investoři hodně riskovali, investovali do rizikových aktiv a tento risk pociťovali i běžní Američané, kterým banky dávaly hypotéky a kreditní karty, přestože reálně je neměly jak splácet.
Jak je možné, že krize vznikla ve Státech, ale už po pár měsících jsme ji cítili iv Evropě a na Slovensku? O tom si v nejnovějším podcastu Index povídáme s analytikem Institutu ekonomických a společenských analýz INESS Martinem Vlachynským.
Výběr ekonomických zpráv uplynulých dnů
SNS chce zavést daň z jídla. Jedná se o zvláštní odvod 2,5 procenta z obratu obchodních řetězců. Platit ho mají podnikatelé, jejichž roční tržby jsou alespoň 200 tisíc eur az toho 10 tisíc utrží z prodeje potravin, a mají prodejny alespoň na území dvou okresů.
SNS očekává, že nová daň přinese do rozpočtu 150 milionů eur. Míjet je chce na marketing slovenských potravin, jak konkrétně, už návrh zákona nemluví. Očekává se, že nová daň podraží potraviny.
Výrobce léků Zentiva má nového vlastníka. Francouzská farmaceutická společnost Sanofi firmu prodala americké investiční skupině Advent.
Důvodem prodeje je, že Sanofi se už nechce věnovat výrobě takzvaných generických léků, tedy léků, které mají stejný účinek jako originální léky, ale na trh se dostávají až po uplynutí jejich patentové ochrany. Zentiva vyrábí například Paralen, nejprodávanější volně prodejný lék na Slovensku.
Tesco zkrátilo otevírací dobu vícero prodejen na Slovensku. Tam, kde jste nakoupili do půlnoci, od 1. října nakoupíte už jen do 22 hodin. Výjimku mají jen dva hypermarkety v Bratislavě, které budou nadále otevřeny nonstop.
Analytik obchodu Ľubomír Drahovský předpokládá, že večerní nákupy bude možné časem vybavit na čerpacích stanicích, které již dnes nabízejí některé základní potraviny.
Evropská komise začala prověřovat střet zájmů československého oligarchy Andreje Babiše. Jako předseda vlády České republiky totiž rozhoduje o eurofondech, ale zároveň je konečným vlastníkem koncernu Agrofert.
Upozornila na to organizace Transparency International na základě dat ze slovenského protischránkového registru. V něm Agrofert přiznává, že jeho konečným vlastníkem je nadále Babiš, přestože on v Česku veřejně tvrdí opak.
