Řekli, jak chtějí pomoci firmám a živnostníkům.

Představili první ekonomickou pomoc.

Všechny články, které informují o mimořádných opatřeních a základních zdravotnických informacích o novém koronaviru, budou na SME.sk odemknuté a přístupné pro každého. Považujeme to totiž za veřejný zájem. Chcete-li podpořit novináře a seriózní i ověřenou žurnalistiku, můžete tak učinit koupí předplatného →

Poslední víkend před koncem měsíce, který připadne na úterý 31. března, ukázal premiér Igor Matovič, jak chce stát pomoci v době pandemie zaměstnancům, živnostníkům či firmám.

V neděli představil spolu s ministrem hospodářství Richardem Sulíkem (SaS), ministrem financí Eduardem Hegerem (OĽaNO), ministrem práce Milanem Krajniakem (Jsme rodina) a místopředsedkyní vlády pro investice Veronikou Remišovou (Za lidí) seznam opatření, o kterém v sobotu koalice jednala.

Pomoc přichází v době, kdy firmy a zaměstnavatelé hrozí propouštěním, pokud vláda něco nepodnikne, aby zmírnila vlivy pandemie na ekonomiku.

Výpovědi mohou doručovat zaměstnancům do úterý. Je to nejzazší termín pro zaměstnavatele.

Stačí-li doručit výpovědi do konce března, výpovědní lhůta začíná běžet od dubna. Doručí-li výpovědi 1. dubna, výpovědní lhůta běží až od května. Firmy přitom už dnes nevědí, z čeho platit daně či mzdy.

Ministr hospodářství Richard Sulík vyjádřil s novými opatřeními spokojenost, podrobnosti k nim zveřejní brzy.

Rozsah pomoci bude podle Hegera do jedné miliardy eur měsíčně a v bankovních zárukách půl miliardy eur měsíčně.

Detaily o tom, jak a za jakých podmínek budou opatření platit, budou známy nejdříve v pondělí 30. března. Změny by měly projednat na vládě a v parlamentu ve zrychleném řízení tak, aby začaly platit co nejdříve.

Většina pomoci bude podle Krajniaka postavena na důvěře.

„Nebudeme nyní tři měsíce zkoumat, zda měl člověk pokles obratu takový, nebo takový, my se do velké míry spolehneme na čestné prohlášení, že mám takový pokles obratu a my mu pošleme peníze,“ řekl Krajniak v diskusním pořadu na TA3.

Krajniak zároveň dodal, že po skončení krize bude stát podnikatelů zpětně kontrolovat, zda nepodváděli a nežádali peníze, pokud je reálně nepotřebovali.

Seznam opatření:

1. Stát proplatí 80 procent platu zaměstnance těm firmám, jejichž provozy jsou nebo byly povinně uzavřeny. Tito zaměstnanci, kteří zůstali doma, budou dostávat mzdu od státu.

„Zaměstnavatele nebudou stát ani euro,“ řekl ministr práce Milan Krajniak. Součástí platby bude i daň za zaměstnance a odvody za zaměstnance. Příspěvek však bude mít svůj finanční strop i další podmínky pro získání.

Na jednu firmu má být maximální příspěvek 200 tisíc eur a limit na jednoho zaměstnance 80 procent z hrubé mzdy 1100 eur, tedy 880 eur. Jednou z pomínkou na příspěvek by mělo být, že zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě.

2. Příspěvky pro živnostníky a zaměstnance ve firmách, které zaznamenaly pokles tržeb, se budou odvíjet od toho, jak výrazně byly zasaženy. Přepočty za březen budou poloviční.

V případě dubna při poklesu tržeb o více než 20 procent stát přispěje na plat jednoho zaměstnance 180 eury. Při poklesu o více než 40 procent stát přispěje 300 eury. Při poklesu o 60 procent to bude 420 eur, při více než 80procentním poklesu stát přispěje 540 eury.

Podle Krajniaka jde o pomoc pro 800 tisíc zaměstnanců a přibližně 200 tisíc OSVČ. Administrativně jde o rozsáhlá opatření, potvrdil Krajniak.

Prostředky by měly začít vyplácet 15. dubna. Ročně by měl být limit příspěvku 800 tisíc eur.

3. Bankovní záruky v hodnotě půl miliardy eur pro firmy, aby dokázaly financovat své podnikání.
4. Zaměstnancům v karanténě a rodičům na OČR stát uhradí 55 procent jejich hrubé mzdy. Toto opatření schválila vláda a parlament již během týdne.
5. Odklad platby odvodů při poklesu tržeb o více než 40 procent.
6. Odklad záloh na daně z příjmů při poklesu tržeb o více než 40 procent. Zálohy tak podnikatelé začnou platit až od října.
7. Firmy dostanou možnost započítat si neuplatněnou ztrátu z podnikání od roku 2014 (včetně). Platí to pro ty firmy, které si neuplatněnou ztrátu dosud nezapočítaly.